V pátek 23. června se žáci prvního ročníku zúčastnili nevšední tvůrčí dílny v Divadle loutek Ostrava, během které měli mít možnost nahlédnout do práce divadelníků. Budou nás učit jevištní mluvu? Nebo snad techniku pohybu na scéně?

V průběhu dílny brzy pochopili, že základem každé společné tvůrčí činnosti, jakou je například právě divadlo, je především tvůrčí „propojení“ všech, kdo jsou spolu na jevišti. A tak postupně spolupracovali při pohybu mezi židlemi na scéně, snažili se navozovat určité emoce a vzájemně je sdílet a doplňovat, dále improvizovaně rozvíjet pohybové situace rozehrané partnerem do stavu štronza, vytvářet společné živé obrazy věcí a předmětů, a nakonec i fiktivní autobus, do něhož každý přistupující pasažér přinášel jinou emoci.

Cílem nebylo během jednoho dopoledne vychovat divadelníky, ale naučit těch několik mladých lidí sledovat a vnímat druhého člověka, „naladit se na jeho frekvenci“, být jeho komplementárním doplňkem a možná i pochopit, že tyto dovednosti jsou důležité nejen při kolektivní scénické tvorbě, ale vlastně v celém našem každodenním společném životě.