Ve dnech 25.-27. září 2023 měli žáci čtvrtého ročníku možnost navštívit matku všech měst, naši milovanou Prahu. Akce byla od začátku koncipována jako kulturně poznávací zájezd. Přestože byl připraven bohatý program, učitelé nezapomněli ani na volný čas žáků, aby mohli prozkoumat všelijaká zákoutí velkoměsta sami.

V den příjezdu do Prahy se žáci měli za úkol aklimatizovat a ubytovat v hostelu co by kamenem dohodil od Staroměstského náměstí. Po odložení zavazadel ve strohých, ale čistých pokojích jsme vyrazili na rychlý oběd, pár metrů od Pařížské ulice. Po něm následovala první plánovaná prohlídka. Asi dvacetiminutová cesta nás zavedla do srdce politické moci, kde se osm hodin dokáže smrsknout do jednoho proslovu a flákance létají jak z úst dychtivých řečníků, tak i z jejich neméně dychtivých dlaní. Ano, řeč je o proslulé poslanecké sněmovně. Po shlédnutí krátké prezentace měli žáci možnost projít útroby komplexu vládních budov. Celou dobu nám dělal společnost osobní průvodce, který se nebál ukazovat roztodivná zákoutí budovy. Žáci tak po této prohlídce ví, kde se vypínají světla v poslanecké sněmovně, kam chodívá Alenka na zákusek a jak daleko to má Tomio z klubové místnosti na záchod. Krom těchto pikantností mohli ale také objevit bustu tatíčka Masaryka nebo originál smlouvy o zřízení protektorátu. Jediné, co chybělo, byl podepsaný prezidentský slib. Ten si prezident Pavel prý pár hodin před naší prohlídkou z vitrínky vzal a odešel neznámo kam. Po dlouhé a vysilující procházce zpět ze sněmovny dostali žáci osobní volno a čas se najíst a otřepat ze sebe únavu z dlouhé cesty i prohlídky. 

Druhý den se vstávalo spolu s prvními ranními paprsky, které se neúprosně domáhaly vysokými okny do vzdušných pokojů našich spáčů. Po snídani, kterou jsme nechali v režii samotných žáků, se všichni hromadně vydali vstříc dalším zážitkům. Na programu dne byl jako první Pražský hrad. Po zakoupení vstupenek žáci mohli prohlédnout vnitřek katedrály svatého Víta. Přestože spodní třetinu výhledu zakrýval dav, daly se obdivovat barevné vitráže, stříbrné oltáře i podobizny dlouho zesnulých králů i královen. Žáci si mohli projít i místo památné defenestrace českých pánů nebo nízké cechovní domky příznačné pro Zlatou uličku. Po prohlídce Hradu ale program nekončil. Žáci po obědu u centra Prahy pár chvil vydechli a poté se všichni vydali do České národní banky, kde pro nás byla připravena další prohlídka. Zde se žáci například dozvěděli, jak rozeznat padělek bankovky od originálu. Kdyby našim poctivcům z příprav na maturitu také náhodou praskla cévka v mozku a přerušila spoje optického ústrojí, dokázali by po nabytých vědomostech z banky spočítat všechny své peníze poslepu. Aby se ale výletníci jen nepachtili s novými informacemi, zašli jsme po exkurzi v bance na výbornou zmrzlinu a delikátní knedlíky z knedlíkárny. Zbytek dne mohli objevovat krásy Prahy po svém. Někteří objevili ostrov plný přítulných nutrií, jiní narazili na světovou kulinářskou celebritu – Jirku Babicu. Podpis sice nevyškemrali, ale fotku mají. 

Poslední den ve stověžatém velkoměstě jsme ještě před odjezdem věnovali dalšímu kousku kultury. Tím bylo Národní muzeum. Kromě stálých výstav, mezi které patřily artefakty z první světové války, medaile prvních československých olympioniků nebo přehlídka roztodivných minerálů, se mohli žáci na vlastní oči pokochat i soškou Věstonické venuše. 

Cesta vlakem zpět do Ostravy byla poklidná. Nikdo z žáků svým chováním nenarušoval průběh cesty ani akce. Všichni se chovali příkladně, za což studentům opravdu děkujeme. Během celé exkurze se nikdo neztratil, nezranil a psychicky ublíženo také nikomu nebylo. Hladem ani nedostatkem zážitků žáci také netrpěli. Věříme, že se všem poslední velká společná akce líbila a budou mít spoustu sil a chutí zvládnout svou poslední důležitou zkoušku na střední škole – maturitu. 

Petr Raška, třídní učitel žáků 4. ročníku